Tak to pochop, už je koniec..

zpieva neznámý maďarský raper. A má pravdu. Pro letošek je konec. Překonali jsme několik časových pásem, předběhli jsme svět o hodinu a pak se do něj zase vrátili s úplně jiným vědomím. Byli jsme v budoucnosti? Byl to sen? Co si o nás teď obyčejní lidé z minulosti myslí? Proč jsme se vrátili z výpravy časem jako zombie s průjmem? Tohle nikdo nepochopí. Je to tajemství.

 

Už před mnoha lety vynálezce LSD Albert Hofman řekl, že LSD je sračka, že jednou střední Evropa objeví něco mnohem lepšího. Alberte, máš pravdu. Díky za ní!

 

Krutý čtyři dny. Letos jsme rozšířili festival na čtyři dny, někteří to kritizovali, někteří to kvitovali. Když jsem poslední den jezdil nahoru a dolů, potkával jsem po celém Eibentálu zombie jak se líně táhnou s kelímkem, nebo plastovou flašku s neznámým obsahem tam a zpátky. Unaveni byli všichni, my taky, ale je to o zkušenostech. A taky o sluníčku. Příště bude obojí.

 

Asi jsme nikdy nekončili festival s takovým pocitem, který v nás zůstal nyní (ono toho v nás zase tak moc nezůstalo). Spočítáno sice ještě nemáme (víme, že neproděláme, ale ani nevyděláme), ale tak máme v sobě pocit, že to i přes všechny komplikace docela dobře dopadlo. Že do toho půjdeme zase znovu. Máme radost, že mezi organizátory a účastníky je čím dál menší díra. Známe se, víme co od sebe čekat a to se pak “organizuje” mnohem snadněji. Lidé vědí, že se od nás stejně nic nedozvědí. Dokonce se už stává, že někdo začne organizovat za nás. Jaký si to uděláme, takový to máme.

 

Sluníčko je svině. Zalezlo v úterý, možná středu a vylezlo asi tak přesně ve 12:19 v neděli, kdy jste byli dole u Dunaje. Od té doby je krásně. Sluníčko, ale vůbec nepochopilo, že festivalu není o něm, ale o lidech. Furt se to všude opakuje, ale těch tisíc kiláků je takovej filtr, který pochopí jen lidé, kteří jím projdou. Osobně jsem předával asi deset peněženek, všechny plné (rekord byla asi deset tisíc a doklady). Pocit sounáležitosti a poctivosti všech zúčastněných z tohoto festivalu dělá úplně něco jiného. Díky vám jsme spustili dvě charity, pro Aničku se zatím vybralo asi 15tis, budeme v tom pokračovat, potřebujeme víc. Ta druhá se taky díky festivalu podaří.

 

Kokot festivalu. Možná trochu černého humoru. Ale tahle banátská obdoba darwinovy ceny má letos jasného držitele. Zašel úplně nejdál, na hranu. Samovolně udělovaná cena patří Filipovi, který předvedl kamikadze z mostku během tuláckýho rána mezi Ujbányjí a Eibentálem. Vypadá to, že Filip bude v pohodě. Díky jeho zachráncům, díky lidem, kteří se sbalili, vynechali den fesťáku a jeli vstříc dobrodružství zvané rumunské nemocnice. Aby mu to nebylo smutno, loni jsem cenu vyhrál já za svou jízdu na neosvětlené babetě a omylem skončil ve skále pod kempem, předloni kytarista Vyjakomy, který asi minutu po svém příjezdu do Banátu, zeslajdoval skluzavku u kulturáku, výsledkem byla zlomená ruka. Ty jsi ale lepší, proto máš od nás 50% slevu na příští ročník.

 

O zažívacích problémech. Hodně jsme o tom přemýšleli z čeho to bylo. Málo jsme dezinfikovali. Tohle musíme všichni zlepšit! Pozor, Banát je nakažlivý a přenosný!

 

Brzy vám pošleme dotazníky, kde nám budete opět radit, kam dál. Některé zpětné vazby už máme. Jestli máte něco speciálního, pište nám to na mail info@festivalbanat.cz, my to čteme, baví nás to.  

 

Fotky - posílejte nám vaše fotky na mail, ideálně ve formě uschovny apod. My to pak nahrajeme vaším jménem na FB a ono to uvidí o dost víc lidí, než normálně. I tak se šíří nákaza Banát.

 

17.8. - 21.8.2016, anebo už dřív na zimním Banátu v Praze?

 

Zdraví vás nejlepší český festival!

 

FACEBOOK

Účinkující

Štěpán, Tibi a Honza

Jiří Řehák