Proč na festival do Banátu?

 

Vydáte-li se po klikatých stezkách vysoko do hor, přijdete do malé vesnice jménem Gerník. Barevné kachlové domy, toulaví psi i bujné hory všude kolem svědčí o tom, že jste v Rumunsku, ale když se dáte do řeči s kýmkoli z vesnice, jako byste se vrátili o pár set kilometrů západně a o pár set let zpátky. V hospodě platíte českými korunami, všude kolem slyšíte mile zastaralou češtinu a z plakátu na zdi v hospodě se na vás dívá Pavel Nedvěd (slavný fotbalista má kořeny právě zde). Rumunský banát je území na srbsko - rumunské hranici obydlené českými krajany.

 

V 18 století, když území připadlo Rakousku - Uhersku, bylo strategicky nutné krajinu zalidnit. V roce 1823 se vypravila skupina čechů na cestu, naložili své rodiny, majetky na vozy a vydali se na cestu s vidinou nového začátku, osvobození z nevolnictví a jiných slíbených výhod. Jejich zklamání bylo velké. Octli se v nehostiné krajině, obklopovaly je neprostupné lesy, které bylo nejprve třeba vykácet, aby vůbec získali ornou půdu. Za malebnými chaloupkami tak stojí roky tvrdé dřiny a težkých podmínek. Krajané mají v sobě houževnatost a silně zakořeněnou úctu ke tradicím. Z východní nátury pochytili velkou pohostinost a otevřenost, zbožnost i cit pro bujaré slavnosti. Banát je dnes velice oblíbenou destinací českých turistů. Říká se, že tamní společnost i prostředí je jako skanzen, vrátíte se do časů, kdy se pole oralo s kravkami nebo koníky, každou neděli se chodilo do kostela a na tancovačku protáčet děvčata při polce a nejlépe v kroji (a nebo v tom nejluxusnějším, co se doma najde). I sem však civilizační vymoženosti pronikají a nesou s sebou to dobré i to špatné. Jedním z těch méně milých dopadů je současná kauza větrných elektráren. Italská společnost ENEL plánuje vystavět několik desítek větrných mlýnů kolem tří českých vesnic. Někteří důvěřiví krajané prodali svá políčka za minimální ceny, někteří vzdorovali, ale i tak se na jejich polích začlo stavět. Elektrárny nepřináší pracovní podmínky, jejich elektřina nenapájí české vesnice a jejich ekologické výhody se značně ztrácejí ve stínu negativních dopadů - nepřetržitého hluku, infrazvuku, který podle posledních průzkumů může způsobovat bolení hlavy a stres a hlavně jsou hrozbou pro ptactvo a netopýry, což v oblasti vyhlášené jako Natura 2000 a přírodní park rozhodně není žádoucí. Pro samotné obyvatele je pak největší katastrofou narušený vzhled krajiny. Jejich příjmy totiž plynou zejména z čilého turismu, který využívá velkého potenciálu místa a krásy hor kolem. Pokud zmizí tato možnost obživy, vesnice, které už tak dnes trpí téměř třicetiprocentním odlivem obyvatel zpět do Čech, dost možná rychle zaniknou.

V tuto chvíli však vesničky stále vesele žijí. Jednou z akcí, na které lze nalákat české turisty a dobrodruhy, je již tradiční festival, který se chystá v půlce srpna ve vesnici Eibenthal. Kromě místních folklorních souborů vysoupí i spousta známých českých kapel, jako třeba Divokej Bill, Mňága a Žďorp nebo alternativní Květy. Kdo nebude chtít zůstávat ve vesnici, jsou pro něj připraveny pěší výlety a plavba po Dunaji. Z Čech bude vypraveno několik autobusů, cesta spolu s kapelami se tak může stát sama osobě veselým zážitkem v balkánském stylu!

 

FACEBOOK

Účinkující

ImPéčko

Listolet

Zmeková Bára

Přetlak věku

Voska Michal