Podeváté do Banátu! Rozhovor s Aničkou, pravidelnou účastnicí Banátu.

První ze série rozhovorů "Udělej si sám".
Jedeš na Banát? Vyber si někoho a udělej s ním rozhovor. Dáme ti za to pivo...Nebo vlastně ty nám.
Terka vyzpovídala svou kamarádku Aničku, dlouholetou účastnici Banátu. Položila otázky na témata, která ji nejvíce zajímají - především alkohol, láska a střevní problémy.
 
Aničko, ty jsi známá banátská tvář. Po kolikáté jedeš na festival a jak jsi se dostala do organizačního týmu?
 
Na Festival Banát jezdím už od prvního ročníku a poštěstilo se mi, že jsem nikdy nevynechala. Do samotného Banátu jsem se poprvé dostala už rok před festivalem a hned si tamější přírodu, lidi a nápoje zamilovala. Do Banátu tedy letos pojedu podeváté. Což je skoro kulaté výročí, to oslavíme!
Festival organizují moji kamarádi. Od prvního ročníku kapitánuji autobus, případně vagóny vlaku. Letos poprvé s klukama spolupracuji malinko více a pomáhám s tím, co zrovna nejvíc hoří :-)
Myslíš si, že do Banátu může jet i člověk, který nemá s kým jet? Nebude mu smutno?
 
Určitě může. Je to asi těžké rozhodnutí vydat se na takovýto dlouhý festival v cizině sám, ale upřímně si myslím, že to nebude problém. Možná právě naopak. Atmosféra celého festivalu je velmi srdečná, u kytar a piva se člověk seznámí raz dva. A na kytary a jiné nástroje tam někdo hraje nonstop. Neumím si taky představit, že po cestě vlakem do Banátu někdo přijede bez nových kamarádů, to ani není možné! Já pokaždé jedu s bandou kamarádů, ale stejně po cestě tam získám plno nových známých - skvělých lidí. 
Na festival jezdi jak páry a celé rodiny, tak i singles. Myslíš si, že je možné v Banátu najít lásku?
 
Ano, dokonce také případy znám, někteří spolu i byli nebo jsou už několik let. Je tam velká pravděpodobnost, že narazíte na člověka podobně smýšlejícího a s podobnými zájmy (ať už je to hudba a příroda, nebo slivovice).
Když jdu v noci spát, vidím tě zpívat u hospody. Když ráno vstávám, vidím tě zpívat u hospody. Spíš vůbec někdy?
 
Na Banátu málo. Je mi strašně líto toho času, který tam prospím. Navíc dělám tu chybu, že si stavím stan poblíž Medvěda, takže ve stanu neustále slyším, když je tam nějaký zábava (a to je skoro nonstop). Hodí se mít schopnost využít jakékoliv příležitosti a na chvilku si zchrupnout. Jen je dobré, když to není třeba před vlastním koncertem - minule si takhle třeba zdřímnul Fanda Holý, přikryl se plachtou, pod kterou ho parťáci z kapely nenašli, a zaspal svůj koncert. Tak na to bych si dala bacha :-)
 
Co děláš, když te dostihne kocovina? Můžeš mi dát nějaké tipy, jak přežít tento stav? A může si člověk vůbec užít festival bez alkoholu?
 
Na Banátu kocovinu nemívám, nechápu…
Rady a tipy? Ošplíchnout se v potoku a jít se projít do kopců kolem Eibenthalu. Sednout si na dvoreček do stínu k místním, pokud možno dál od Medvěda, užít si tam trochu klidu a dát si nějaké jejich dobroty. Promluvit s někým, kdo je na tom hůř, než ty. Přepít. 
No a bez alkoholu si to určitě člověk užít může, to není problém :-) Ale doporučila bych aspoň kapku místní višňovky ochutnat.
Je možné na festivalu dodžovat hygienu? Čeho se vyvarovat, abychom se cestou domu nepos*ali?
 
Jasně, možné to je a dokonce si troufám tvrdit, že většina návštěvníků hygienu dodržuje. Ve všech kempech jsou sprchy se studenou vodou. U toalet pak dezinfekční gely. 
A proti střevním problémům doporučuji nepít vodu z potoku a neoznačených zdrojů. Pitná voda bude označena cedulkou.
Kdyby sis mohla vybrat 3 kapely, na které si v Banatu ráda zapaříš, které to budou?
 
Z těch, co obvykle jezdí nebo jedou letos, je to především David Stypka&Bandjeez, Terne Čhave a Vložte kočku. Kdybych si měla vybrat 3 kapely, které ještě nebyly, byly byly by to Tata Bojs, Nvmeri a Midilidi :-)
 
Ma smysl jezdit na výlety a prozkoumávat okoli Eibenthalu, když je na celé dny přichystaný pestrý program? Není škoda něco prošvihnout?
 
Těžko říct. Já přesně z tohoto důvodu nikdy moc výletů nestihnu - v 6 ráno jdu spát a po 11. už začíná program U Medvěda a v kulturáku, který mi přijde leckdy ještě lepší, než hlavní stage večer. 
Na druhou stranu okolí je tak krásné a procházka na místní kopce, hřbitůvek a další místa v okolí je opravdový zážitek. Takže bych se asi na nějaký výlet pokusila zapsat a pak tomu nechala volný průběh, zda to člověk zvládne i zrealizovat :-)
Jako minimum ale považuji aspoň jednou absolvovat výlet do jeskyně Poniceva, kterou projdete až k Dunaji, kde vás nabere loďka, kterou se potom plavíte po Dunaji. Tento výlet má vždy úspěch a každý Banátník by ho měl aspoň jednou absolvovat :-)
Co se ti nejvíc líbí na cestě vlakem? Přeci jen je to trochu stísněný prostor, člověk se nevyspí, musi vyjít ze své komfortní zóny, sdílet záchod se stovkami lidí a navic nekoho tak dlouhá cesta může vyděsit. Budeš se mi smát, že jsem letos zvolila raději nadstandard?:)
 
Smát se ti určitě budu, hlavně proto, že ho na 99 % stejně nebvyužiješ budeš namáčklá u nás v kupé a zpívat s námi. Ale není se za co stydět, Terko, jak zpívá Rubáš “Tak jsem nadstandard, tak jsem nadstandard….”!
Na cestě vlakem se mi líbí všechno. Považuji za unikátní, že už cesta na festival je takový zážitek - jedeš se všemi kapelami a máš fakt hodně času poznat hudebníky a ostatní návštěvníky. Líbí se mi fakt, že se tam točí pivo a i když je na něj občas fronta, je v té frontě sranda. Líbí se mi, že vždycky najdeš někoho, kdo zrovna hraje na nástroje podle tvého gusta. 
Do Banátu jsi se balila mnohokrát. Poradíš mi, co letos do batůžku nezapomenout, a naopak co už víš, že nemá smysl táhnout?
 
Nemá smysl táhnout vlastní alkohol a jídlo. Lokální višňovka a domácí strava u místních je stejně lepší. Nemá smysl se ani moc trápit foťákem a telefonem, nebývá tam signál a navíc jezdí fotografové, kteří udělají lepší fotky, než ty.
Zabalila bych si oblíbený zpěvník do vlaku a pokud hraješ na nějaký nástroj, tak i ten nástroj. 
No a pak už nezapomenout a hlavně cestou neztratit pas (což se každý rok ukáže u některých jako velký problém :-))
Višňovka nebo pivíčko?
 
To po mně nechtěj, to se nedá...
 

FACEBOOK

Účinkující

Talk show 7 pádů

Šebek Tomáš & Lékaři bez hranic

Koně a Prase

Jiří Řehák

Voska Michal