Petr Skočdopole: Banát je nejunikátnější kulturní akce za hranicemi Čech

Festival Banát je nejunikátnější kulturní akce konající se mimo hranice Česka a nám známého vesmíru

Novinář, spoluvlastnící web motejlekskocdopole.com. Milovník létání, disponující pilotním průkazem. Ale také hudebník, působící v Banátčanům dobře známé kapele Jump Into The Field. To je Petr Skočdopole, který se do dějiště festivalu letos vydá na kole.



Po kolikáté už letos na Banát jedeš, jak ses o něm dozvěděl?

Počtvrté. Dozvěděl jsem se o něm ze světa, přišlo to ke mně, speciálně od Ondřeje Ježka. První dojmy jsou spojené s potokem, který protéká Eibenthalem. Měl jsem s sebou synka, tehdy pětiletého, bylo strašný vedro, spali jsme v kempu, stan byl vyhřátý, až přetopený, šli jsme spolu hledat vláhu, našli ji v potoku, synek Ondra byl nadšený, stavěli jsme hráze, až se objevilo první ho*no. Ale o tom mluvit nechci. Festival je nad tím, nad naším každodenním ho*nem. Mimochodem, infrastruktura je dnes parádně vyřešena, tohohle se už citlivé duše bát nemusí. Ostatně dá se spát v pohodlných domcích u krajánků. 



Co se ti vybaví, když se řekne Festival Banát?

Festival Banát je nejunikátnější kulturní akce konající se mimo hranice Česka a nám známého vesmíru. Byť letos plánuju se svým kámošem a spoluhráčem z kapely Petrem Fašianokem jízdu do Banátu na kole, tak musím doporučit každému cestu vlakem, kde to vše začíná. Tam se prolne takzvaný VIP vagón plný umělců, ochlastů a příživníků se zbytkem vlaku, osázeným těmi nejoddanějšími návštěvníky této pozoruhodné akce, nakonec všichni dohromady zpívají, tančí, vlní se a nakonec i spí dohromady, aby spolu v naprostém prolnutí mezi vystupujícími a diváky strávili zbytek festivalu. To je esence tohoto festivalu. Někdo platí, někdo neplatí, někdo hraje, někdo nehraje, někdo hraje i když platí, jako třeba náš kámoš Ondra Vychodil, a všichni si jsou rovni. 



Byl jsi někdy na území Banátu i mimo festival?

Ano, byl jsem v Banátu dávno před festivalem. S Člověkem v tísni jsem kopal příkopy pro kabely elektrického vedení v obci Rovensko kdysi v devadesátkách. Pak jsem navštívil i Gernik v počátku tisíciletí, kdy tam poprvé vyasfaltovali cestu. Místní mi pak říkali, jak pěkná cesta to je, ale že po ní moc nejezdí, protože koňům na ní klouzaj kopyta. To jsou ale jen nepodstatné detaily obvyklého přerodu ze středověku do raného novověku. 



Na co/koho se letos těšíš, co si nenecháš ujít?

Letos se těším jako obvykle na nejlepší kapelu festivalu Nailon Jail, které s naší partou šlapeme na paty. 



A na co se naopak můžou lidí těšit od tebe a tvé kapely?

My letos předvedeme dva odlišné sety. V jednom budeme ryze akustičtí a budeme zpívat v nádherných mnohohlasech U Medvěda, pokud nám to ranní hodiny a stav hlasivek v tomto čase dovolí. A v hlavním vystoupení pak budeme šlapat na paty Nailon Jail v pozici nejlepší kapely festivalu.



Máš nějaký vzkaz pro Banátčany nebo i ty, kteří se teprve rozhodují, jestli jet?

Vzkaz mám: nikdo nebude litovat. 

FACEBOOK

Účinkující

Brambůrky Most

Hello Marcel

Cirkus Problem

Váchal Vladimír

Rubeš Janek