Pan Klaun a jeho samohrajky

Pan Klaun Michal, to je ten človíček, co všude po Banátu tahá ty svoje samohrajky a rozdává dobrou náladu. Bude letos chybět, nebo to je jenom další hra?:)
 
Michale, kde vznikla přezdívka klaun, seš fakt klaun?:)
Pan Klaun je spojen s mojí srdcovou kapelou První hoře. Bylo to v období, kdy jsem hudebně spolupracoval s amaterským divadlem Jesličky v Hradci Králové na jedné pantomimické hře a pár pantomimických triků jsem odkoukal. Když jsem je potom předváděl na jedné zkoušce s naší kapelou, vzniknul nápad, že bych měl mít klaunský nos a propojit to s pantomimickými prvky a role klauna v kapele byla na světě. Později mě jako Pana Klauna začali oslovovat naši fanoušci.  A také já sám si tak často připadám i bez kostýmu, i bez nosu,  vesele - smutný klaun. Je to takové mé alter ego
 
Nemá smysl si povídat o tom, co všechno víš o Banátu, jestli se bojíš Rumunska, nebo Rumunsko se bojí tebe. Co pro tebe v současné době znamená Banát?
Pro mě Banát znamená mnoho a mnoho aspektů, co mě napadá bez dlouhého přemýšlení okamžitě je: Dobrý skutek pro podporu místních, krásná myšlenka uskutečnění vyjímečného festivalu na ještě vyjímečnějším místě,  setkávání se s místními lidmi a  jejich obrovskou vstříctností, samozřejmě také s lidmi co přijedou na festival a také setkávání se s kapelami a muzikanty, se kterýma se mnohdy zastavíš na dýl jak dvě věty opravdu jen v Banátu. S tím často spojená hudba, tanec a zpěv až do uplného rána, mimo základní festivalový Line - up v různě zajímavých seskupení. Dále mě napadají slova  jako výlet, vzrušení, radost, smích i pláč /z radosti/, jam session, láska, višňovka, odloučení se od telefonu a internetu / pouze v dobrém slova smyslu/, přátelství, odpočinek, povznesení se nad jakékoliv počasí, splynutí  s krajinou, a mj. také poklona pánům řidičům, že vždy dovezou a přivezou všechny v pořádku tam a zpět vše za doprovodu živé hudby v autobusech, spousta zážítků :)
 
 
Protože se hudbě během roku moc nevěnuji a na koncerty chodím téměř pouze na ty banátské, už mě ani nepřekvapí, že tam jsi i ty. Čím víc kapel, tím víc pan Klaun. Je reálné stíhat všechny projekty, kterých se účastníš?
Podle mě je to jednoduché. Když děláš cokoliv co tě naplňuje a baví v jakémkoliv oboru. Neohlížíš se tolik na čas, který tím trávíš. V mém případě je toto hudba. Snil jsem odmala, že budu hrát, cestovat a koncertovat a taky nějakou dobu mi trvalo, než jsem ten sen začal žít a o to víc si toho važíš. A to je asi i ten recept jak toho stíhat víc. 
 
Do Banátu se vydáváš počtvrté(?) a opět s jinou kapelou, nejprve dvakrát s První hoře, kdy jednou kvůli bouřce nevystoupila a ty jsi řádil na podiu v banáském nočním jamu, poté První hoře si to užila i s elektrikou. O rok později s Voila! a letos to bude asi Bára Zmeková. Už se z tebe stal zkušenej průvodce!
Kež by to tak bylo. Obávám se, že letos budu chybět, právě proto, že tam mám již koncerty, které jsem se snažil kvůli Banátu přehodit a nepodařilo se mi to. Ale kdo ví, třeba se ještě stanou zázraky. S Bárou jsem se parkrát potkal jako host jejich koncertů. Ona je naprosto geniální a to jak hudebně a textařsky, tak i lidsky. Měl jsem dokonce i tu čest si s ní zahostovat v jedné z písní, která se objevila na desce Bulisovi. Mj. je to má sousedka se kterou občas zajdeme na kávu. A když jsem se dozvěděl, že jede do Banátu, hned jsem se ji ptal, zda mohu jet s ní, že jí za to budu zvát na kávu po celý rok.
 
Z tebe je vždy vidět, jak si celý Banát užíváš, vždycky když tě v Eibentále potkám, tak máš úsměv na tváří, netrápí tě déšť ani žízeň, jaká vzpomínka ti jako první vypadne z hlavy při spojení s Banátem?
Tak o té s tím výpadkem proudu a následným hraní bez proudu bylo již řečeno v minulosti mnoho. Nicméně jedna opravdu krásná vzpomínka se mi stala když mě moji kamarádi, kteří  byli ubytováni u místních, konkrétně u rodiny Voňavkových, poprosili zda bych jim tam nepřišel zahrát, že by je to moc potěšilo. A tak jsem tam přišel hrálo se, tančilo a zpívalo. Byl jsem rád, že jsem jim mohl udělat hudbou velkou radost a druhého dne za mnou přišel právě ten kamarád co tam byl ubytovaný a říká: "Tohle ti jako poděkování posílá paní Voňavková".  Byla to sbírka lidových písní čechů v Banátě, kterou sesbíral pan farář Václav Mašek s textami a s cd všech těch písní. To mi udělalo velkou radost. Jsou tam písně z Gerniku, Eibenthalu, Rovenska, Sv. Heleny a další. 
 
Ty ses pustil do hudby na plný plyn, vedle vlastního hraní ještě učíš na zušce. Kdy ti hudba a ten tvůj akordeón začíná lézt krkem?
Práce s dětmi mě baví, když jsem v Příbrami na ZUŠ, jdou všechny starosti běžné i ty kapelní na chvíli stranou. Jednak učim skvělé děti a pak taky jsem ve vynikajícím kolektivu. Je to pro mě zároveň aktivní odpočinek a relax. Co se týká harmoniky, samosebou, najdu si čas i na odpočinek bez hudby, ale nedošel jsem nikdy do fáze, že by mě harmonika "přerostla přes hlavu".  Naopak jsem si dva roky nazpět koupil uplně nový skvělý Italský nástroj. Italové jsou akordeonama pověstný. Doporučuju  městečko Castelfidardo, kde je mnoho akordeonových firem. 
 

Letošní line up je docela alternativní, co si určitě nenecháš ujít?
Určitě doporučuju Báru Zmekovou, Never Sol, Jablkoň, Zrní, Lucii Redlovou, Vasiluv Rubáš, Therne Čhave, Bombarďáci - dále doporučuju místní višňovku, výlety do jeskyní, a celkově do okolí a v případě hezkého počasí spaní pod širým nebem.
 

FACEBOOK

Účinkující

Slam poetry

Byl pes

Talk show 7 pádů

Neřvi mi do ucha

Sedláček Tomáš