NOIR VOIR!

Noir Voir- bruntálská post-žánrová intrumentální kapela

Od šepotu po start tryskáče

Od ambientu  přes najazzlý folk až po noise

Robotický bubeník s kamenou tváří,  výpravné houslové linky místo zpěvu ( a fakt to stačí!), basák, co si lokl hopsinkové šťávy a kytarista, který hladí i mučí ostnatým drátem.

Věř, že je to lepší, než drátem do oka. Noir Voir na Banátu!

Festival Banát, jak jste se k tomu dostali a co od toho vlastně čekáte?

Petr: Dostali jsme s k Banátu tak, že jsme tam prostě chtěli zahrát. Máme rádi kopce a divočinu a klid a tak ty věci, co Banát nabízí. Čekáme právě to, co nabízí. A skvělý lidi.

Mara: O Banátu jsem věděl z doslechu už dříve. Na festival nás pozval Ondřej Ježek, u kterého jsme loni nahrávali nějaké písničky. Očekáváme spanilou jízdu autobusem s kamarády a fanoušky, krásnou krajinu a příjmný festival v zahraničí (ale v podstatě doma).

Martin:

Já o Banátu vím od začátku a už dlouho tam chci jet (moje auto už tam tedy jednou bylo, ale beze mě). Problém byl, že jsem se před nějakou dobou po zkušenosti z festivalu opačného měřítka zařekl, že už budu jezdit jen na festivaly, na kterých budu hrát. Naštěstí mi na Messengeru jednoho dne vyskočila zpráva od Ondry: “Banát?” Takže koza žere vlka, nebo jak to je.

Co můžeme čekat my od Vás?

Mara: Energický (a samozřejmě epochálně nejlepší) koncert, vysokého houslistu, tančícího basáka dva podivný, ale hodný učitele a extatickou obrazotvornost naší hudby (beze zpěvu).

Petr: Skvělej koncert!

Martin: No jo, kluci zní trochu nabubřele. Ale my s tím do toho takto fakt jdeme. Při koncertu si s námi moc nezazpíváte. Místo toho hudbou vyprávíme fakt poutavé příběhy (říká se).

 

Na co se do Banátu těšíte nejvíc?

Mara: Kopce, oslavované domácí pálenky, ostatní kapely a zážitek, na který se bude ještě dlouho vzpomínat.

Petr: Na to, že až se vrátíme zpátky do Bruntálu, bude nám tak smutno, že o tom složíme krásně smutnou písničku.

Martin: Mám tušení, že někde v koutku mysli půlka kapely myslí i na nějakou romantiku. Která půlka kapely to je, ale neprozradím.

Budete pít, jančit a zpívat až do rána?

Mara: Ano budeme, jsme z Bruntálu. Tam se nedá dělat nic jiného.

Petr:  Kdyby někdo náhodou nemohl, ostatní ho zastoupí.

Martin: Tohle se nedá naplánovat, tohle se prostě stane. I když aspoň den před koncertem bych radši šel spát za tmy (ahoj Pelhřimovy 2016!).

Jaký je Váš nejšílenější zážitek z Vašeho koncertu?

Mara: Když houslista ztratil během koncertu smyčec?

Martin: Jo to stálo za to. Normálně v půlce písničky.  Naštěstí se našel. A pak je pár dalších, které by asi internet neměl znát. Když tak se zeptejte osobně.

Jaký je dle Vás zaručený lék na kocovinu?

Mara: Sex, Pepsi, nakládané okurky, studená sprcha. V tomhle pořadí.

Petr:  Voda. Případně pu-erh nebo vincentka. Občas pomůže si zanadávat. Nejlepší podle mě je, když mají kocovinu i všichni ostatní. Společná kocovina může být velká sranda.

 

NOIR VOIR - POSLEDNÍCH PÁR VOLNÝCH MÍST DO BANÁTU!

Kdybyste se jako kapela mohli reinkarnovat v nějaký zvíře, co by to bylo?

Mara: Asi nějaká neustále měnící se chiméra s hlavou ptakopyska, tělem tabulky čokolády, čtrnácti nohama kačeny, ocasem kočky a křídlama vážky.

Petr: Něco děsivýho a neškodnýho… Býložravý dinosaurus? Nebo něco mezi stádem gazel, které utíkají před stádem bizonů a stádem bizonů, které honí stádo gazel.

Martin: Já volím čtyřhlavou saň.

 

Potkáme se U Medvěda?!

Martin: To je nějaké tajné heslo?

Petr: Jo. Budem si to pamatovat?

Kuba a Mara unisono: Tááááák jo!!!

 

FACEBOOK

Účinkující

Neřvi mi do ucha

Lukačevič Jan

Horák Jakub

Talk show 7 pádů