Český velvyslanec Jiří Šitler: Festivalu velmi fandím!

festival banát,

Český velvyslanec v Rumunsku, Jiří Štiler je mužem, který je vždy na správném místě a proto je kažodročním účastníkem banátského festivalu. Většinou si jeho přítmosnot uvědomíte až ve chvíli, kdy ho moderátor pozve na pódium aby řekl pár vět. Vstřícný, milý, nenápadný a především nesmírně důležitý a schopný člověk, který pomáhá hledat našemu festivalu prostor pod banátským nebem. 

Již několik let působíte jako velvyslanec v Rumunsku, jak je pro vás příjemné žití v Bukurešti?

Bukurešť je mnohem zajímavější a příjemnější, než je její pověst. Je to živá téměř dvoumilionová metropole s bohatým kulturním životem.

Rumunsko se stává v poslední době čím dál častějším cílem českých turistu, máte představu, kolik to je ročně přibližně osob a jaké na ně mají názory místní obyvatelé?

Podle rumunských statistik překročilo v r. 2013 hranice téměř 90 000 českých občanů, nejsou to však nutně jen turisté, jezdí sem opakovaně i mnoho podnikatelů; v Rumunsku je koneckonců skoro 600 českých podniků a i objem obchodu je veliký. Češi zde v zásadě mají velmi dobrou pověst a Rumuni se na ně dívají se sympatiemi. Výjimkou jsou ale někteří bezohlední motorkáři a tříkolkáři, kteří ničí rumunské hory.

POJEĎTE S NÁMI NA NETRADIČNÍ HUDEBNÍ DOVOLENOU!

Banát - oblast, kde žije početná česká komunita, jaký k němu máte vztah a jaká spolupráce funguje mezi ambasádou a šesti českými vesnicemi?

Do Banátu jezdím velmi často a navštívil jsem všechny vesnice s i města s českou komunitou, s výjimkou Zlatice, etnicky smíšené srbsko-české obce, kam bych se také ještě rád podíval. Chci podotknout, že čistě resp. většinově českých obcí je sice šest, neměli bychom ale zapomínat na velmi zajímavé obce, kde jsou Češi v menšině, ale jsou velmi viditelní a aktivní, jako Lubková, Berzáska, Velký Pereg u Aradu, stovky Čechů žijí a organizují akce i ve městech jako je Temešvár, Rešica atd. Ministerstvo zahraničních věcí a velvyslanectví podporují kulturní akce menšiny až stovkami tisíc Kč ročně, pořádáme prezentace menšiny v Bukurešti, snažíme se ji propagovat i v České republice.

Banát se potýká s obrovským problémem nezaměstnanosti a pro mladé často není jiná možnost, než hledat práci v České republice či jinde v Rumunsku, jaký to podle váš bude mít dopad během příštích desítek let?

To je velmi těžké odhadnout, Tento trend se totiž netýká jen české menšiny, ale rumunských občanů vůbec, dnes jich žijí v zahraničí miliony. Menšiny (a to nejenom ta česká, do ČR nebo na Slovensko odcházejí i místní Slováci, Němci do Německa, atd.) jsou samozřejmě vzhledem k malému počtu zranitelnější a migrace jim může zasadit smrtelnou ránu.

Život Jiřího Šitlera ve zkratce

Lze něco s postupným vysídlováním české komunity vůbec něco dělat? A jaké vidíte podnikatelské možnosti? Právě ty jsou velmi často poměrně diskutované, české vesnice se snaží udržet české tradice a lpí na své komunitě, jak moc by např. ovlivnil příchod větší rumunské společnosti do těchto vesnic?

Banátští Češi jsou velmi tradičně založeni a možná jim někdy chybí k podnikání i odvaha, prostor pak zaplňují místní rumunští podnikatelé, kteří v českých obcích stavějí penziony apod. Většinou jsou ale ke svým českým sousedům pozitivně nakloněni, zaměstnávají je a snaží se respektovat místní tradice. Myslím, že jejich příklad by mohl inspirovat místní Čechy, ale třeba i podnikatele v oblasti zemědělství a především agroturismu z České republiky.

Banátem hýbe vítr a Svatou Helenou nyní i větrné elektrárny, které postupně na této nejznámější a nejoblíbenější české vesnici postupně tlumí turistický ruch. Během stavby se tímto problémem zabývalo i české ministerstvo zahraničí, lze ještě s tím něco dělat, nebo je to definitivní zpráva pro obyvatele Heleny? V dalších vesnicích se mluví také o podobných úvahách nadnárodních společností..

Pokud vím, v jiných obcích byly zatím plány na výstavbu větrných elektráren uloženy k ledu, mj. i proto, že rumunská vláda výrazně omezila podporu obnovitelných zdrojů energie - jistotu však nemám. V obci Svatá Helena větrný park již stojí, zda a jak bude fungovat dále, je spíše na posouzení odborníkům na životní prostředí, velvyslanectví nemá prostředky, jak ověřit, že se dodržují příslušné normy - jsme na rumunském území a tato věc je v kompetenci rumunských orgánů. Čistě vizuálně zde na území národního parku větrníky samozřejmě působí rušivě.

Již několikátý rok se v Banátu pořádá festival, kterému v České republice roste na oblibě především ze své neformálnosti a myšlence, loni jste se mezi návštěvníky objevil i vy. Jaký vztah máte k této akci, věříte, že to může být způsob jak této oblasti trochu pomoci?

Myslím, že festival má význam, pokud je propojen se životem místních - tj. pokud na něm mohou vystoupit i místní folklorní soubory, pokud si banátští Češi mohou přivydělat prodejem výrobků a ubytováním účastníků a pokud jeho účastníci chovají k místním s respektem. To se myslím daří, a proto já osobně festivalu velmi fandím.

Hudba a vy. Jak náročný jste posluchač a jakou muziku si rád poslechnete?

Nejsem nijak hudebně vyhraněný a oblíbenost hudebních žánrů se u mě dost podstatně liší podle momentální nálady.

Čím byste na závěr nalákal čtenáře k návštěvě Rumunska a Banátu?

Myslím, že většina Čechů má koneckonců původ na venkově, a návštěva českého Banátu je jako cesta k poznání svých vlastních kořenů, byť přesazených do jiné země. Návštěva malebných vesniček v horách vypínajících se nad soutěskami Dunaje určitě stojí za to.

foto: FB Česká ambasáda v Bukurešti

 

 

FACEBOOK

Účinkující

Jump Into The Field

Holy Fanda 2020

Mr. Moss

Žamboši